Socha sv. Prokopa

Socha sv. Prokopa, z roku 1740, je umístěna nad Sviňským dolem jako výdusek po zrestaurování originálu, který byl převezen do Doks, a je doplněna reliéfy sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Toto místo je spojováno s otcovraždou popsanou Karlem Hynkem Máchou v Máji.

Stojí nad Sviňským dolem, ale jedná se pouze o výdusek, který byl vytvořen po zrestaurování originálu z roku 1740, který nechal postavit dubský měšťan Josef Ungermann. Tento originál byl převezen do Doks, kde byl instalován před bývalý dřevěný hospitálek (dnešní muzeum Karla Hynka Máchy). V reliéfech na podstavci můžeme spatřit sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Původní nápisy na podstavci jsou dochovány v zápisech dubské farní pamětnice. U sochy se stala brutální otcovražda, kterou ve svém díle Máj popsal Karel Hynek Mácha. (Více u památky Dům čp. 126)

Sv. Prokop

Prokop byl poustevník a posléze opat sázavského kláštera benediktinů. Narodil se kolem roku 980 v Chotouni u Českého Brodu v zemanské rodině. Založil sázavský klášter, kde také roku 1053 zemřel a zde byl také i pohřben. V roce 1204 byl svatořečen. Po zničení kláštera husity byly jeho ostatky přeneseny do kapitulního kostela Všech svatých na Pražském hradě. Svatý Prokop je zobrazován v opatském rouchu s mitrou na hlavě, opatskou berlou v ruce a u nohou se svíjejícím ďábel přivázaným na řetězu. Podle legendy byl Prokop ďáblem pokoušen a ten ho sepjal v řetězech a přinutill ho orat pole. Zajímavostí výše zmíněné sochy je, že ďábel má zde podobu ženy. Svatý Prokop je patronem rolníků a horníků a ochraňuje před zlými duchy, bleskem a bouří.

Fotot: Pepa Středa a archiv města Dubá