Obsah
Kulturní památkyPestrá a leckdy pohnutá historie Dubska zanechala do našich dnů - přes četné ztráty v dobách dávnějších i nedávných - mnoho hmotných pozůstatků. Kulturní návštěvníci je vyhledávají jako vzácné památky autenticky dokládající dějiny zdejší oblasti. Skutečnost, že se Dubsku vyhnuly železniční spoje, ač o ně někteří činitelé v 19. století velice usilovali, zpomalila pronikání průmyslu a civilizačních vymožeností. Dubsko zaostávalo za sousedními regiony, ale zachovalo si tím mnohem více krás méně narušené přírody i historických staveb, zvláště lidových. Teprve poslední desetiletí tento stav nepříznivě změnila. Přesto zůstává Dubsko krajem na kulturní památky bohatým. Historie znaku města Dubá |
|
|
Kostel Nalezení sv. Kříže Kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v polovině 18.století, v barokním stylu. Autorem je snad Anselmo Lurago. Pozoruhodná je soudobá výzdoba interiéru s obrazy Palkovými a Richtrovými a řezbářskými pracemi Adámkovými a Chládkovými, četně varhan s andílky. |
Zámek Nový Berštejn Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství s Dubou. Postaven byl v 16.století, když hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19.století. www.berstejn.cz |
Sušárna Chmele Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je významnou technickou památkou, upomínající na někdejší slávu dubského chmelařství, které ovlivnilo i mnohé zdejší lidové stavby.
Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří vše v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.
 Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Další rekonstrukce se plánuje v nejbližší době. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.
Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.
|
 Kostel sv. Václava v Deštné Kostel sv. Václava v Deštné je nejstarší stavební památkou na Dubsku a dokladem našeho prvního historického románského stavebního slohu. Původní je románská věž se sdruženými okénky se sloupky a apsida, zdobená lichými arkádami. Kostel byl v letech 1763-1766 barokně přestavěn, přičemž loď barokní byla postavená kolmo na původní osu kostela. |
Hrad Houska Hrad Houska byl pravděpodobně postaven již pro Hynka z Dubé, jenž koncem 13. a počátkem 14. století postupně získával k rodovým zbožím Ronovců do zástavy i do vlastnictví další části dosavadních držav královských. Houska však byla v 16. století za Hrzánů z Harasova přestavěna v renesanční zámek, dále upravována za Vincence a Pavlíny Kouniců ve 20. letech 19. století a znovu pak a sto let později za Josefa Šimonka. Přes tyto přestavby a úpravy se i zde zachovala gotická dispozice hradu i některé části gotické stavby, při úpravách v letech 1928-1929 byly pak v bývalé hradní kapli objeveny a restaurovány mimořádně cenné nástěnné malby, pocházející z 1. poloviny 14. století. Velice pěkné jsou i renesanční malby asi z roku 1584 na stěnách a klenbě sousední místnosti s vyobrazením hradu, žánrových výjevů a desítky šlechtických znaků. více |
|
Starý Berštejn |
Boží muka v Chlumu Boží muka v Chlumu jsou nejstarší boží muka v široké zdejší oblasti. Svým hraněným dříkem a otevřenou lucernovitou hlavicí reprezentují ještě doznívání pozdně gotického cítění.
Další pamětihodnosti * Sloup Nejsvětější trojice z r. 1726 na náměstí
* Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
* Socha sv. Floriana u máchadla
*
 Českobratrská modlitebna čp. 87 * socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
 * empírová radnice z r. 1851 na náměstí
*
 Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí vlevo u silnice z Dubé do Pavliček před odbočkou na polní letiště. |
Znak pochází z roku 1727. Je tzv. "mluvící" znak, na kterém je dubová ratolest se třemi žaludy. Je to pravděpodobně nejstarší znamení, i když z roku 1663 je zachována městská pečeť se znamením lilie, ale jen přechodně a od roku 1700 se trvale objevuje původní vyjádření znaku dubové větve se třemi žaludy. V literatuře se objevují i různá provedení znaku, lišící se kresebnými odchylkami, ale všechny interpretace zachovávají původní vyjádření, ato na stříbrném štítě je zelená dubová ratolest se třemi žaludy.