Obsah

Kulturní památky

Pestrá a leckdy pohnutá historie Dubska zanechala do našich dnů - přes četné ztráty v dobách dávnějších i nedávných  - mnoho hmotných pozůstatků. Kulturní návštěvníci je vyhledávají jako vzácné památky autenticky dokládající dějiny zdejší oblasti. Skutečnost, že se Dubsku vyhnuly železniční spoje, ač o ně někteří činitelé v 19. století velice usilovali, zpomalila pronikání průmyslu a civilizačních vymožeností. Dubsko zaostávalo za sousedními  regiony, ale zachovalo si tím mnohem více krás méně narušené přírody i historických staveb, zvláště lidových. Teprve poslední desetiletí tento stav nepříznivě změnila. Přesto zůstává Dubsko krajem na kulturní památky bohatým.

Historie znaku města Dubá
2_dubaznakZnak pochází z roku 1727. Je tzv. "mluvící" znak, na kterém je dubová ratolest se třemi žaludy. Je to pravděpodobně nejstarší znamení, i když z roku 1663 je zachována městská pečeť se znamením lilie, ale jen přechodně a od roku 1700 se trvale objevuje původní vyjádření znaku dubové větve se třemi žaludy. V literatuře se objevují i různá provedení znaku, lišící se kresebnými odchylkami, ale všechny interpretace zachovávají původní vyjádření, ato na stříbrném štítě je zelená dubová ratolest se třemi žaludy.
 

 

Kostel Nalezení sv. Kříže
Kostel nalezení sv. KřížeKostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v polovině 18.století, v barokním stylu. Autorem je snad Anselmo Lurago. Pozoruhodná je soudobá výzdoba interiéru s obrazy Palkovými a Richtrovými a řezbářskými pracemi Adámkovými a Chládkovými, četně varhan s andílky.
interiér kostela
 
 
 Zámek Nový Berštejn
4_novberNový Berštejn je postaven v těsném sousedství s Dubou. Postaven byl v 16.století, když hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19.století.zámek Nový Berštejn www.berstejn.cz
 
Sušárna Chmele
5_susarna2Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je významnou technickou památkou, upomínající na někdejší slávu dubského chmelařství, které ovlivnilo i mnohé zdejší lidové stavby.
Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří vše v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.180px-Sušárna_chmele_v_Dubé
Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Další rekonstrukce se plánuje v nejbližší době. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.
Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.
 
Kostel sv. Václava v DeštnéKostel sv. Václava v Deštné
kostel sv. Václava v DeštnéKostel sv. Václava v Deštné je nejstarší stavební památkou na Dubsku a dokladem našeho prvního historického románského stavebního slohu. Původní je románská věž se sdruženými okénky se sloupky a apsida, zdobená lichými arkádami. Kostel byl v letech 1763-1766 barokně přestavěn, přičemž loď barokní byla postavená kolmo na původní osu kostela.
 
Hrad Houska
hrad HouskaHrad Houska byl pravděpodobně postaven již pro Hynka z Dubé, jenž koncem 13. a počátkem 14. století postupně získával k rodovým zbožím Ronovců do zástavy i do vlastnictví další části dosavadních držav královských. Houska však byla v 16. století za Hrzánů z Harasova přestavěna v renesanční zámek, dále upravována za Vincence a Pavlíny Kouniců ve 20. letech 19. století a znovu pak a sto let později za Josefa Šimonka. Přes tyto přestavby a úpravy se i zde zachovala gotická dispozice hradu i některé části gotické stavby, při úpravách v letech 1928-1929 byly pak v bývalé hradní kapli objeveny a restaurovány mimořádně cenné nástěnné malby, pocházející z 1. poloviny 14. století. Velice pěkné jsou i renesanční malby asi z roku 1584 na stěnách a klenbě sousední místnosti s vyobrazením hradu, žánrových výjevů a desítky šlechtických znaků. více
 

Starý Berštejn
8_starberStarý Berštejn byl postaven Hynkem Berkou nad obcí Vrchovany. Z hradu se zachovaly zbytky zdí a okrouhlé bašty u vstupní brány v podhradí pod čedičovou skálou. Na ní bylo postaveno vlastní obydlí panstva s ohrazeným čtyřhranným nádvoříčkem na spodním stupni skály a s obytnou věží na vrcholu s dochovanou klenutou místností v přízemí. Homolovitá hora, korunovaná hradní zříceninou je výraznou dominantou Dubska a přitahuje již dlouho básníky, spisovatele i malíře.

 
Boží muka v Chlumu
9_mukaBoží muka v Chlumu jsou nejstarší boží muka v široké zdejší oblasti. Svým hraněným dříkem a otevřenou lucernovitou hlavicí reprezentují ještě doznívání pozdně gotického cítění.

 

 

 

 

 

Další pamětihodnosti

    * Sloup Nejsvětější trojice z r. 1726 na náměstí 
    * Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
    * Socha sv. Floriana u máchadla
    * českobratrská modlitebna čp.87Českobratrská modlitebna čp. 87
    * socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740  sv. Jan Nepomucký
    * empírová radnice z r. 1851 na náměstí
    * křížový kámen u letištěKřížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí vlevo u silnice z Dubé do Pavliček před odbočkou na polní letiště.