Obsah

 

logo MMR

Projekt DUBSKÉ ŠVÝCARSKO – systém odpočívadel s informačními panely o kulturně-historickém a přírodním dědictví krajiny byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.

LOGO MĚSTA DUBÁ

Dubské Švýcarsko

Vítáme vás u nás. Je zvláštní, ale vlastně celkem logické, že pro zdejší krásný, tak identický, nezaměnitelný kout země české dlouho neexistovalo jednoznačné či jednotné pojmenování. Přírodní podmínky zdejší krajiny totiž nedovolily tak intenzivní zemědělskou kolonizaci jako v okolních oblastech, a tak zdejší kraj celou svou historii zůstával na pomezí zájmů a tím i administrativních celků. I dnes leží na trojmezí tří krajů. Přestože se tu v rámci Čech stále nacházíme ve vnitrozemí, zároveň - podobně jako u pohraničních hor – dále od civilizace. Ne náhodou tedy právě sem tak často vedly kroky Karla Hynka Máchu, aby odtud čerpal inspiraci pro vrcholná literární díla své doby a v lůně přírody i konejšil svoji duši, rozervanou úvahami o odloučení člověka od přírody. Teprve nedlouho užívanému názvu „Máchův kraj“ ovšem už od konce 19. století předcházel název od místních romantiků – Dubské Švýcarsko. Proč „Švýcarsko“?

Představíme-li si typickou českou krajinu, v představách se nám pravidelně opakuje rozvolněné střídání lučnatých niv, polí a zalesněných anonymních vršků (chlumů), a ten určitý stereotyp působí klidným dojmem. Na severu Čech jsou četnější útulná přírodní zákoutí, ale celkově je reliéf divočejší, každý kopec jiný, identický, a místo do klidného údolí se z něj mnohdy „propadáte“ přímo do skalnaté rokle. Na jihu Čech se krajinná scenérie mění po 5 kilometrech, tady po 500 metrech. Jako „Švýcarsko“ byly pojmenovány i jiné, známé a takto nebývale fragmentované krajiny – České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Pojmem „Švýcarsko“ se přitom vyjadřovala pestrost a atraktivnost krajiny, bohaté na skalní labyrinty a korunované velebně k nim shlížejícími horami a hůrkami, zbytky středohorských vulkánů. Zdejší „Švýcarsko“ do sebe zahrnovalo jak část, která je dnes známá spíše pod pojmem Kokořínsko, tak také od Dubé na druhou stranu ležící skalnatý hvozd, kterému vévodí hora Vlhošť. A přídomek „Dubské“ odpovídá sídlu někdejších - i okresních – úřadů v městečku, jehož prosperita a proslulost byla dána též rozvinutým chmelařstvím.

Po chmelařství už tu nacházíme jen ojedinělé památky, ale krajinný svéráz tu zůstal.  Václav Cílek výstižně charakterizuje zdejší kraj jako "tři krajiny v jedné". Dnešní -už poněkud rozmazlený- člověk se „stáhl“ do střední etáže, víceméně zemědělské krajiny. My vás tímto zveme též do vyšších pater, kde si na vulkanických výchozech můžete vychutnat doširoka otevřené daleké výhledy, anebo do „suterénu“, kde můžete ve skalnatých roklích pocítit ono lechtavé tajemno, které ovšem nechce být nikdy dočista odhaleno.                          Petr Kmínek z Dřevčic

Město Dubá děkuje všem autorům a archivům za umožnění reprodukce použitého materiálu k výrobě informačních panelů:

Markéta Myšková – zpracování textů
Jiří Adamovič – zpracování textu „Roverské skály“, fotografie
Petr Kmínek – redaktor, popisky k obrázkům a mapám,
popisy horstev a vrchů ve všech panoramatech, některé
doplňky map místopisným obsahem, doplňky textů, fotografie
Pepa Středa – hlavní fotograf většiny fotografií, zhotovení panoramat
Archiv Města Dubá – letecký pohled na autokemp
Markéta Slezák – fotografie berštejnského zámku
Archiv Stanislava Dulíka a vydavatelství Baron – dobové pohlednice
Geodézie On Line, spol. s r.o. – vyhotovení mapových podkladů
turistických map
ČÚZK – mapové podklady:
1. vojenské mapování (cca 1764 –1783),
2. vojenské mapování (1847/8), císařské otisky stabilního katastru (1843)
„Historické mapy můžete shlédnout též na http://oldmaps.geolab.cz/https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html

Grafické zpracování a výroba panelů – Vallco Doksy, 2019

mapa tras a zastavení
Celkem 15 stanovišť propojují tématické stezky, vedené
po turisticky značených trasách:


HRADSKÁ STEZKA  – vychází z Dubé, provede vás okolo
skalního hrádku Čap, přes Zámecký vrch a Dřevčice na Chudý
hrádek, odkud pak vkročíte do úvalu Holanských rybníků,
v kterém je hned několik dalších zřícenin hradů či tvrzí.
VYHLÍDKOVÁ STEZKA – odpojuje se od Hradské, lemuje
jižní obvod oblasti a na jejím severovýchodním cípu pokračuje
do Podbezdězí, k Máchovu jezeru; na mnoha místech
se otevírají překvapivě daleké výhledy.
MLÝNSKÁ STEZKA – vychází z Deštné, ve vodnatých údolích
se věnuje fenoménu mlýnů, a pod Beškovským vrchem
se připojuje na Vyhlídkovou stezku.
ZÁMECKÝ OKRUH – vychází z Dubé okolo Nového Berštejna
a vrací se okolo kempu do města.
PROKOPSKÁ SPOJKA – propojuje Mlýnskou stezku okolo
proslulé sochy a unikátní sušárny chmele s městem Dubou.
PTAČÍ SPOJKA – prochází Ptačím dolem, propojuje Zámecký
okruh s Vyhlídkovou stezkou.

Celý leták ke stažení zde: 

 

 

 

Fotogalerie

Kruhový rozhled z vrcholu Nedvězí se řadí k nejkrásnějším v Čechách

Nedvězí 20. 2. 2024

Bílá kaple foto Pepa Středa

2. Dubová Hora 15. 4. 2020

dolní náves 1936

4. Dřevčice 13. 4. 2020

Bukovecký mlýn Gustava Bürgera čp. 1 (1921)

5. Zakšín 12. 4. 2020

Dražejov cca 1917

6. Dražejov 11. 4. 2020

pohled na Velký Beškovský vrch foto Pepa Středa

7. Kluk 10. 4. 2020

Dívčí skála se skalní kaplí foto Pepa Středa

8. Nedamov 9. 4. 2020

dlážděná cesta z Ptačího dolu foto Pepa Středa

9. Plešivec 8. 4. 2020

bučina na Koreckém vrchu foto Pepa Středa

10. Korce 7. 4. 2020

Deštná 1918

11. Deštná 6. 4. 2020

Ionosferická observatoř 2013

12. Panská Ves 5. 4. 2020

Kamenný vrch (Steinberg) cca 1910

13. Křenov 4. 4. 2020

Lhota a okolí 1905

16. Lhota 31. 3. 2020