Obsah

hrady

kostely, kaple

Kostel Nalezení sv. Kříže

Nejstarší farní kostel v Dubé byl zasvěcen sv.apoštolům Petru a Pavlu a stál na nynějším hřbitově u Českolipské ulice. Druhý farní kostel byl postaven v Dubé před rokem 1408 (u nynějšího rybníka) a byl původně zasvěcen sv. Kateřině. V r.1792 vyhořel, byl znovu postaven a r.1722 rozšířen. Zasvěcen byl pak Panně Marii Nanebevzaté. Zde byli pohřbíváni pani z Berků a Buttlerů. V r.1792 byl tento kostel i hřbitov kolem něho zrušen, zachoval se pouze obraz z hlavního oltáře Nanebevzetí Panny Marie malovaný 1729 Richterem a nalézající se nyní v novém kostele nad Mariánským oltářem.

Současný kostel Nalezení sv.Kříže

Základní kámen k třetímu farnímu kostelu byl položen na svátek Nalezení sv. Kříže roku 1744. Byl postaven v italském slohu stavitelem Anselmo Luragem, zcela nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa z Swerts-Sporcka. Kostel je 47 m dlouhý, 22 m široký a 21 m uvnitř vysoký. Má dvě věže, které byly ozdobeny lucernovými báněmi, ty však shořely při velkém požáru města roku 1845. Obraz na hlavním oltáři i na vedlejších oltářích sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné byly namalovány roku 1755 neznámým malířem, který se na zadní straně obrazů podepsal pouze šifrou ,,F.B.“. Z roku 1810 pocházejí obrazy křížové cesty, které daroval Antonín Ungermann. Z roku 1834 pochází obraz sv. Antonína z Padovy, malovaný akademickým malířem Eduardem Svobodou. 1869 byly darovány kostelu obrazy Neposkvrněného početí Panny Marie, sv. Aloise a Ježíše Krista na hoře Olivetské, které jsou malovány akademickým malířem Steffenem z České Lípy. Roku 1788 byly rozšířeny varhany, skříň z nich je zachována až do dnešní doby v původní podobě, starý stroj však byl nahrazen novým v roce 1894, který zhotovila firma Rejna a Černý v Praze. Před rokem 1896 byl postaven nový Mariánský oltář naproti kazatelně a opatřen sochou Neposkvrněného Početí zhotovenou panem Zambachem z Vídně. Socha Božského Srdce Páně na oltáři Bolestné Matky Boží byla zhotovena v umělecké škole v Mnichově r.1926.

1.prosince 1942 byl zdejší farní kostel povýšen biskupem Aloisem Weberem na děkanský kostel.
9.května 1945 utrpěl kostel velkými otřesy při bombardováni města.
V letech 1985-1991 pod vedením duchovního správce P.Josefa Bělohlava proběhla kompletní generální oprava celého kostela.

Kostel sv. Václava v Deštné

Kostel sv. Václava

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA
je jedním z nejstarších kostelů v diecézi. Uvádí se již v roce 1352, kdy patřil k mělnickému děkanátu a měl svého faráře. V době pobělohorské patřila Deštná střídavě k Mělníku, Doksům, Dubé, 1724-1784 k Tuhani. Samostatnou farou se stala Deštná teprve roku 1891. Od roku 1945, kdy německý duchovní byl vysídlen, je Deštná administrována z Dubé.
Návštěvníkům může být kostel na požádání otevřen, klíče se nachází na faře v Dubé.

památky

Soubor skalních sklípků

Oblast Českolipska je ve své stavební tradici proslulá kromě roubených staveb především využitím místního pískovce. Pískovec byl hojně využíván jako stavební materiál, ale i k tesání prostor do skalního masivu. Speciálním typem hloubených prostor jsou právě tesané sklípky, které jsou často umístěné jednotlivě v rámci usedlostí a poměrně vzácně seskupené v kompaktních souborech na okraji sídla. Sloužily jako drobné účelové hospodářské stavby k ukládání potravin a plodin a odkazují tak na životní způsob a každodennost zejména v 19. a na počátku 20. století. Právě v Dubé se tyto drobné objekty dochovaly asi v největším počtu a autenticitě. Soubor je situován ve dvou lokalitách. V ulici J. Roháče se shluk sklípků nachází téměř mimo obytnou zástavbu. Vyhloubeny jsou zde dokonce ve dvou úrovních nad sebou. V Sadové ulici je linie sklípků vedena v uliční frontě právě naproti obytné zástavbě. Z estetického hlediska se některé ze sklípků pyšní i výtvarně pojatými vstupními portály s dekorativně tvarovanými články či ostěním, které tak malebně dotvářejí okolní prostředí. Tyto drobné objekty rovněž dokládají kvalitní řemeslné provedení a dokumentují použité stavební a konstrukční technologie. Sklípky se dochovaly ve své původní dispozici bez výraznějších novodobých zásahů, které by rušily charakter tohoto kompaktního celku.

zámky

Zámek Nový Berštejn

Rodinný hotel Zámek Berštejn se nachází přímo v centru nenarušené přírody v rozlehlém Valdštejnském parku, nedaleko mĕsta Doksy, turisticky oblíbeného Máchova jezera a královského hradu Bezdĕz. Hotel je umístĕn ve zrekonstruované historické budovĕ zámku z období renesance, pozdĕji baroknĕ přestavĕné. Ubytování na zámku je nabízeno ve 23 stylových pokojích a zámeckých apartmá – od klasických až po mezonetové rodinné pokoje a od nejmenšího Svatebního apartmá (65 m2) až po nejvĕtší Prezidentské apartmá (190 m2) – v sezónĕ od dubna do října.