otevírací doba samoobsluhy:
Po až Pá od 6.30 do 18.00
So od 7.00 do 12.00
Ne od 8.00 do 12.00

otvírací doba

Po - Pá 8.00 - 12.00 14.00 - 17.00
So - 8.00 - 11.00

SBĚRNÝ DVŮR DUBÁ, provozovatel město Dubá
722 530 449

PENZION U KOPYTA
Tel.604 10 54 56, 487 870 127

veškeré stavební práce, rekonstrukce, novostavby, sádrokartony, koupelny, elektroinstalace, vodoinstalace, zámečnické práce, instalace kanalizačních jímek,....

•celoroční ubytování

•restaurace v provozu od 1. 6. 2012

•hotová a minut. jídla

•rodinné oslavy

•fotbalové hřiště

•venkovní terasa

•školy v přírodě

Oblast Českolipska je ve své stavební tradici proslulá kromě roubených staveb především využitím místního pískovce. Pískovec byl hojně využíván jako stavební materiál, ale i k tesání prostor do skalního masivu. Speciálním typem hloubených prostor jsou právě tesané sklípky, které jsou často umístěné jednotlivě v rámci usedlostí a poměrně vzácně seskupené v kompaktních souborech na okraji sídla. Sloužily jako drobné účelové hospodářské stavby k ukládání potravin a plodin a odkazují tak na životní způsob a každodennost zejména v 19. a na počátku 20. století. Právě v Dubé se tyto drobné objekty dochovaly asi v největším počtu a autenticitě. Soubor je situován ve dvou lokalitách. V ulici J. Roháče se shluk sklípků nachází téměř mimo obytnou zástavbu. Vyhloubeny jsou zde dokonce ve dvou úrovních nad sebou. V Sadové ulici je linie sklípků vedena v uliční frontě právě naproti obytné zástavbě. Z estetického hlediska se některé ze sklípků pyšní i výtvarně pojatými vstupními portály s dekorativně tvarovanými články či ostěním, které tak malebně dotvářejí okolní prostředí. Tyto drobné objekty rovněž dokládají kvalitní řemeslné provedení a dokumentují použité stavební a konstrukční technologie. Sklípky se dochovaly ve své původní dispozici bez výraznějších novodobých zásahů, které by rušily charakter tohoto kompaktního celku.

Provozování restaurace s nabídkou jídel české i mezinárodní kuchyně, alkoholických i nealkoholických nápojů.

Rodinný hotel Zámek Berštejn se nachází přímo v centru nenarušené přírody v rozlehlém Valdštejnském parku, nedaleko mĕsta Doksy, turisticky oblíbeného Máchova jezera a královského hradu Bezdĕz. Hotel je umístĕn ve zrekonstruované historické budovĕ zámku z období renesance, pozdĕji baroknĕ přestavĕné. Ubytování na zámku je nabízeno ve 23 stylových pokojích a zámeckých apartmá – od klasických až po mezonetové rodinné pokoje a od nejmenšího Svatebního apartmá (65 m2) až po nejvĕtší Prezidentské apartmá (190 m2) – v sezónĕ od dubna do října.

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je významnou technickou památkou, upomínající na někdejší slávu dubského chmelařství, které ovlivnilo i mnohé zdejší lidové stavby.

Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří vše v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Další rekonstrukce se plánuje v nejbližší době. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.
Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.

Vrch Nedvězí, který je tvořen výlevnou sopečnou horninou, se tyčí nad stejnojmennou rekreační osadou se zachovalými ukázkami lidové architektury.
Z holého vrcholku je kruhový rozhled na Luž, Ralsko Ještěd, Bezděz, Mělník a Milešovku.

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA
je jedním z nejstarších kostelů v diecézi. Uvádí se již v roce 1352, kdy patřil k mělnickému děkanátu a měl svého faráře. V době pobělohorské patřila Deštná střídavě k Mělníku, Doksům, Dubé, 1724-1784 k Tuhani. Samostatnou farou se stala Deštná teprve roku 1891. Od roku 1945, kdy německý duchovní byl vysídlen, je Deštná administrována z Dubé.
Návštěvníkům může být kostel na požádání otevřen, klíče se nachází na faře v Dubé.

empírová radnice z roku 1851

Nejstarší farní kostel v Dubé byl zasvěcen sv.apoštolům Petru a Pavlu a stál na nynějším hřbitově u Českolipské ulice. Druhý farní kostel byl postaven v Dubé před rokem 1408 (u nynějšího rybníka) a byl původně zasvěcen sv. Kateřině. V r.1792 vyhořel, byl znovu postaven a r.1722 rozšířen. Zasvěcen byl pak Panně Marii Nanebevzaté. Zde byli pohřbíváni pani z Berků a Buttlerů. V r.1792 byl tento kostel i hřbitov kolem něho zrušen, zachoval se pouze obraz z hlavního oltáře Nanebevzetí Panny Marie malovaný 1729 Richterem a nalézající se nyní v novém kostele nad Mariánským oltářem.

Současný kostel Nalezení sv.Kříže

Základní kámen k třetímu farnímu kostelu byl položen na svátek Nalezení sv. Kříže roku 1744. Byl postaven v italském slohu stavitelem Anselmo Luragem, zcela nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa z Swerts-Sporcka. Kostel je 47 m dlouhý, 22 m široký a 21 m uvnitř vysoký. Má dvě věže, které byly ozdobeny lucernovými báněmi, ty však shořely při velkém požáru města roku 1845. Obraz na hlavním oltáři i na vedlejších oltářích sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné byly namalovány roku 1755 neznámým malířem, který se na zadní straně obrazů podepsal pouze šifrou ,,F.B.“. Z roku 1810 pocházejí obrazy křížové cesty, které daroval Antonín Ungermann. Z roku 1834 pochází obraz sv. Antonína z Padovy, malovaný akademickým malířem Eduardem Svobodou. 1869 byly darovány kostelu obrazy Neposkvrněného početí Panny Marie, sv. Aloise a Ježíše Krista na hoře Olivetské, které jsou malovány akademickým malířem Steffenem z České Lípy. Roku 1788 byly rozšířeny varhany, skříň z nich je zachována až do dnešní doby v původní podobě, starý stroj však byl nahrazen novým v roce 1894, který zhotovila firma Rejna a Černý v Praze. Před rokem 1896 byl postaven nový Mariánský oltář naproti kazatelně a opatřen sochou Neposkvrněného Početí zhotovenou panem Zambachem z Vídně. Socha Božského Srdce Páně na oltáři Bolestné Matky Boží byla zhotovena v umělecké škole v Mnichově r.1926.

1.prosince 1942 byl zdejší farní kostel povýšen biskupem Aloisem Weberem na děkanský kostel.
9.května 1945 utrpěl kostel velkými otřesy při bombardováni města.
V letech 1985-1991 pod vedením duchovního správce P.Josefa Bělohlava proběhla kompletní generální oprava celého kostela.