Obsah

hrady

kostely, kaple

Kostel Nalezení sv. Kříže

Nejstarší farní kostel v Dubé byl zasvěcen sv.apoštolům Petru a Pavlu a stál na nynějším hřbitově u Českolipské ulice. Druhý farní kostel byl postaven v Dubé před rokem 1408 (u nynějšího rybníka) a byl původně zasvěcen sv. Kateřině. V r.1792 vyhořel, byl znovu postaven a r.1722 rozšířen. Zasvěcen byl pak Panně Marii Nanebevzaté. Zde byli pohřbíváni pani z Berků a Buttlerů. V r.1792 byl tento kostel i hřbitov kolem něho zrušen, zachoval se pouze obraz z hlavního oltáře Nanebevzetí Panny Marie malovaný 1729 Richterem a nalézající se nyní v novém kostele nad Mariánským oltářem.

Současný kostel Nalezení sv.Kříže

Základní kámen k třetímu farnímu kostelu byl položen na svátek Nalezení sv. Kříže roku 1744. Byl postaven v italském slohu stavitelem Anselmo Luragem, zcela nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa z Swerts-Sporcka. Kostel je 47 m dlouhý, 22 m široký a 21 m uvnitř vysoký. Má dvě věže, které byly ozdobeny lucernovými báněmi, ty však shořely při velkém požáru města roku 1845. Obraz na hlavním oltáři i na vedlejších oltářích sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné byly namalovány roku 1755 neznámým malířem, který se na zadní straně obrazů podepsal pouze šifrou ,,F.B.“. Z roku 1810 pocházejí obrazy křížové cesty, které daroval Antonín Ungermann. Z roku 1834 pochází obraz sv. Antonína z Padovy, malovaný akademickým malířem Eduardem Svobodou. 1869 byly darovány kostelu obrazy Neposkvrněného početí Panny Marie, sv. Aloise a Ježíše Krista na hoře Olivetské, které jsou malovány akademickým malířem Steffenem z České Lípy. Roku 1788 byly rozšířeny varhany, skříň z nich je zachována až do dnešní doby v původní podobě, starý stroj však byl nahrazen novým v roce 1894, který zhotovila firma Rejna a Černý v Praze. Před rokem 1896 byl postaven nový Mariánský oltář naproti kazatelně a opatřen sochou Neposkvrněného Početí zhotovenou panem Zambachem z Vídně. Socha Božského Srdce Páně na oltáři Bolestné Matky Boží byla zhotovena v umělecké škole v Mnichově r.1926.

1.prosince 1942 byl zdejší farní kostel povýšen biskupem Aloisem Weberem na děkanský kostel.
9.května 1945 utrpěl kostel velkými otřesy při bombardováni města.
V letech 1985-1991 pod vedením duchovního správce P.Josefa Bělohlava proběhla kompletní generální oprava celého kostela.

Kostel sv. Václava v Deštné

Kostel sv. Václava

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA
je jedním z nejstarších kostelů v diecézi. Uvádí se již v roce 1352, kdy patřil k mělnickému děkanátu a měl svého faráře. V době pobělohorské patřila Deštná střídavě k Mělníku, Doksům, Dubé, 1724-1784 k Tuhani. Samostatnou farou se stala Deštná teprve roku 1891. Od roku 1945, kdy německý duchovní byl vysídlen, je Deštná administrována z Dubé.
Návštěvníkům může být kostel na požádání otevřen, klíče se nachází na faře v Dubé.

památky

Soubor skalních sklípků

Oblast Českolipska je ve své stavební tradici proslulá kromě roubených staveb především využitím místního pískovce. Pískovec byl hojně využíván jako stavební materiál, ale i k tesání prostor do skalního masivu. Speciálním typem hloubených prostor jsou právě tesané sklípky, které jsou často umístěné jednotlivě v rámci usedlostí a poměrně vzácně seskupené v kompaktních souborech na okraji sídla. Sloužily jako drobné účelové hospodářské stavby k ukládání potravin a plodin a odkazují tak na životní způsob a každodennost zejména v 19. a na počátku 20. století. Právě v Dubé se tyto drobné objekty dochovaly asi v největším počtu a autenticitě. Soubor je situován ve dvou lokalitách. V ulici J. Roháče se shluk sklípků nachází téměř mimo obytnou zástavbu. Vyhloubeny jsou zde dokonce ve dvou úrovních nad sebou. V Sadové ulici je linie sklípků vedena v uliční frontě právě naproti obytné zástavbě. Z estetického hlediska se některé ze sklípků pyšní i výtvarně pojatými vstupními portály s dekorativně tvarovanými články či ostěním, které tak malebně dotvářejí okolní prostředí. Tyto drobné objekty rovněž dokládají kvalitní řemeslné provedení a dokumentují použité stavební a konstrukční technologie. Sklípky se dochovaly ve své původní dispozici bez výraznějších novodobých zásahů, které by rušily charakter tohoto kompaktního celku.

zámky

Zámek Nový Berštejn

Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství s Dubou. Postaven byl v 16.století, když hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou
za Valdštejnů koncem 19.století. www.berstejn.cz